12 C
London
Úterý, 26 března, 2024

Jak vidí budoucnost děti ze základních škol? Budete překvapeni

Jak vnímají budoucnost děti ze základních škol, na čem jim záleží a jaké místo mají v jejich životě digitální technologie?

„Zatím mě neláká žádné povolání. Nepřemýšlím až tak dopředu, „řekl osmák Richard ze Základní školy na rozmarýnové ulici v Komárně.

„Ráda bych byla kadeřnice a youtuberka,“ reagovala na otázku, jaké povolání ji láká, siedmačka Julie ze Soukromé základní školy v Nové Dubnici.

Mluvit s dnešními dětmi o jejich budoucnosti přináší různá překvapení a nečekané reakce. Už ve slovníku dětí na základní škole se nacházejí slova jako odpovědnost, vytrvalost, reputace či ekologie. Ředitelka Soukromé základní školy v Nové Dubnici Jana Kramárová působí ve školství již 37 let a rozdíly oproti předešlým generacím vidí poměrně jasně.

„Dnešní děti mají velmi silné ekologické povědomí. Myslí na zvířata, planetu a diví se, že to dospělých netrápí, „odhaluje Kramárová.

Jejich odlišnost ještě více zvýraznily omezení spojená s pandemií nového koronavirus, kdy si i malé děti začali uvědomovat, že digitální technologie osobní kontakt prostě nenahradí. Přesto zaznívaly z jejich úst nejčastěji právě pojem digitální technologie, když měli odpovědět, v jaké oblasti vidí svou budoucnost.

Ptali jsme se žáků pěti základních škol, což nejčastěji dělají ve volném čase, na čem jim záleží nebo co je podle nich důležité, aby byli úspěšní.

Deváťák naprogramoval vlastní počítačovou hru

„Digitální technologie jsou nedílnou součástí života dětí. Dokáží se v nich orientovat jako ryba ve vodě. Proto je třeba využít tuto jejich digitální gramotnost na vzdělávání, „navrhuje Marcela Padyšáková, učitelka na Základní škole v Korni.

Její žáci vnímají digitální technologie podobně jako ona, jen s tím rozdílem, že někteří jejich už na vzdělávání i používají. Příkladem je deváťákama Peter, který kdy měl v rámci matematiky vytvořit libovolný projekt, naprogramoval vlastní počítačovou hru.

Technologie jsou jakoby prodlouženou rukou žáků. Někdy mám pocit, že u mnohých z těchto zařízení stali domácí mazlíčci
MARCELA PADYŠÁKOVÁ, učitelka A výchovná poradkyně
„Zatím nevím, čím bych chtěl být, ale rád bych dělal programátora. Do smartphonu jsem si stáhl aplikaci SoloLearn a učím se v ní programovací jazyky C #, HTML, CSS a C ++, „prozrazuje Petr, který v soutěži Moje budoucí povolání jako jediný vytvořil tříminutový šot o tom, čím se chce stát. Soutěž vyhrál a získal i mimořádnou cenu.

Podobně je na tom i Sandra ze Základní školy na rozmarýnové ulici v Komárně. Už v deváté třídě má ve své budoucnosti jasno. Vidí se však ve zcela jiné oblasti.

„Nemám zájem pracovat na počítači, velmi mě to nebaví. Nejvíc mě láká práce s dětmi jako psycholožka, proto bych chtěla jít na gymnázium a odtud na psychologii nebo logopedii, „říká Sandra.

Ať už žáci vidí svou budoucnost v oblasti technologií nebo ne, digitální dovednosti se postupně stávají jejich povinnou a běžnou výbavou. Informatika se posouvá mezi jeden z nejdůležitějších předmětů na základních a středních školách a její důležitost si uvědomují i ​​samotní ředitelé škol.

Až 98 procent ředitelů základních škol považuje informatiku za důležitý předmět pro budoucnost žáky, vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro platformu Digital Skills. 63 procent z nich si myslí, že informatika je pro budoucnost dětí zcela důležitá, 35 procent považuje informatiku za dříve důležitou, dvě procenta za spíše nedůležitou a nikdo z 500 respondentů ji neoznačil za zcela nedůležitou.

„Technologie jsou jakoby prodlouženou rukou žáků. Někdy mám pocit, že u mnohých z těchto zařízení stali domácí mazlíčci, „přibližuje učitelka a výchovná poradkyně Marcela Padyšáková.

- Komerční sdělení -aktuality

Nejnovější články

- Komerční sdělení -magazin

Další články autora

- Advertisement -PR článek